Dvoudenní konference v táborském Kině Svět. První den patřil veřejnému hlavnímu panelu, druhý den neveřejnému studentskému panelu. Mezi organizátory byl Jihočeský kraj, město Tábor, Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor a MVDr. Jiří Návara.
Velká část lidí je na běžné mléko typu A1 alergická nebo na něj aspoň mírně citlivá. Mléko od krav jižních plemen typu A2 jim obvykle potíže nedělá.
V jižních Čechách ho vyrábí Mlékárna Vlkov u Ševětína, prodejny má i v Praze. Kdo má s běžným mlékem potíže, může vyzkoušet výrobky z mléka A2.
Koncem září proběhla tiskem zpráva, že Ministerstvo zdravotnictví ČR zkrátí dobu nástupu psychologů do praxe na 6 let. Dosud museli do klinické praxe vstupovat až po devíti letech, studovat 5 let a 4 roky následně doplňovat vzdělání atestací. Nově bude místo 4 let stačit 1 rok. Opatření má pomoci zvládnout nedostatek odborníků na trhu.
Stále více občanů trpí úzkostmi, depresemi a ve svém zoufalství se utápí bez dosažitelné externí pomoci. Udává se, že nestabilitou je postiženo 50 % mladistvých a 30 % dospělých. Většina psychologů a psychiatrů už nové klienty nebere.
Nedávná studie uvádí, že 30 % vysokoškoláků minimálně jednou uvažovalo o sebevraždě a 15 % středoškoláků se pravidelně sebepoškozuje.
Psychologičtí greenhorni budou vrženi na trh, aby zachránili situaci. Jako obvykle se neřeší příčina, ale následek. Tedy projevy.
Přitom je to tak jednoduché. Jste-li na dně, první rada, kterou dostanete, je změnit prostředí. Odstřihnout se od zdroje ataků. Vypadnout z města plného stresu, vyměnit práci, přestat se fixovat na peníze a posunout v žebříčku hodnot osobní spokojenost. Rada dobrá, jenže statistika ukazuje jasně, že planá. Všichni chtějí do napínavé Prahy, vesnice se v klidu vylidňují. Jednoduchá, tvořivá práce třeba v přírodě nikoho neláká.
Další radou je změna jídelníčku. Celých 80 % serotoninu, hormonu štěstí, se tvoří ve střevech. Ovšem jen tehdy, jsou-li v pohodě, máte zdravý mikrobiom a ten zase má dost vlákniny pro svůj růst. Srovnej většinu populace s trendem fastfoodů. Další hormon štěstí, dopamin, který nás odměňuje za volní činnost, je také outsiderem. Je denní odříkání a vůle naší prioritou? …a poslední z triády, oxytocin, tedy hormon lásky, je v nervózním prostoru k nenalezení.
V příjemném hovoru mi nedávno jeden fakultativní klient psychiatrických léčeben řekl, že se na pobyt vždy těší. „Je tam taková pohoda. Hrabeme listí, povídáme si, večer posedíme s odborníkem a z hloubi duše si řekneme vše o našem životě, traumatech i křivdách. Je to tak uvolňující. O nic se nemusíme starat. To není léčebna, to jsou lázně. Když se zahledím přes plot do okolního světa, uvědomím si, že tam je ten pravý, skutečný blázinec.“
Text o černobylské zóně, kterou svět po katastrofě odepsal na tisíciletí. O devětatřicet let později je z ní jedna z nejdivočejších rezervací v Evropě. Populace velkých zvířat se zvýšila sedminásobně, po sto letech se vrátili medvědi, ulicemi chodí vlci, losi i Převalského koně.
Příroda se navíc přizpůsobuje. Vlci jsou odolnější vůči infekcím, žáby zčernaly díky melaninu, který pohlcuje záření, ptáci mají v krvi víc antioxidantů. Kolem reaktoru rostou houby, které ionizující záření dokážou využít jako zdroj energie, a v půdě žijí mikroorganismy rozkládající cesium a stroncium.
Pointa textu: nejlepší podmínkou pro obnovu přírody je nepřítomnost člověka. „Nejsi středem světa. Jsi jen host.“
V měsíčníku Vesmír 9/2026 vyšel článek o krvetvorných (hematopoetických) kmenových buňkách. Ty běžně sídlí v kostní dřeni a slezině. Když ale organismus pozná, že je to potřeba, třeba při chronickém zánětu, dokáže tvorbu krve přesunout i do jiných orgánů, u lidí například do jater.
Je možné, že si tělo podobně umí poradit i v jiných situacích. Vědecky prokázané to ale zatím není.
„Svět se změnil způsobem, který neprospívá psychice. Místo sexuálních či rodičovských pudů nastupuje ten bažící po zpříjemnění existence. Nemluvíme spolu, nedotýkáme se.“
– Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
Miliony let prověřený systém fungování těla snadno narušíme, když odstraňujeme projevy nemocí místo jejich příčin. Příkladem je článek Hospodářských novin (14. 7. 2026) o glukosaminu, oblíbeném volně prodejném doplňku na klouby. Podle dvanáctileté analýzy zdravotních záznamů, kterou publikoval časopis Nature Metabolism, měli lidé s mírnou kognitivní poruchou, kteří glukosamin pravidelně užívali, o 25 % vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. U lidí, kteří už demencí trpěli, bylo užívání spojeno s o 25 % vyšším rizikem úmrtí.
Glukosamin je chemicky blízký cukru, pronikne do mozku a přiživuje tam nadměrné „cukerné značkování“ bílkovin, které je pro Alzheimerovu chorobu typické. Autoři upozorňují, že jde o observační data, ne definitivní důkaz. Výrobci doplňků výsledky zpochybňují.
Vědecká prognóza budoucnosti v podání egyptologa prof. Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu FF UK, vedoucího výzkumu v Abúsíru. Záznam je ve videoarchivu Poslanecké sněmovny.
Naše domovy hostí jiné mikroby než volná příroda a ve městech je ten rozdíl propastný. Děti, které tráví většinu času doma, tak přicházejí o kontakt s přírodní mikroflórou. Vědci to dávají do souvislosti s horším vývojem imunity a pozdějšími záněty, alergiemi či astmatem.
Tým Pirkky Kirjavainena z Finského národního ústavu pro zdraví proto vyzkoušel jednoduchý pokus. V pěti městských domech v Kuopiu během roku třikrát nasypali na rohožku před vchodem půdu z lesa. Pestrost bakterií a hub v domácím prachu výrazně vzrostla a posunula se k mikrobům typickým pro venkov. Právě kontakt s venkovskou mikroflórou podle dřívějších pokusů téhož týmu snižuje u dětí riziko astmatu.
„Povedlo se nám významně změnit mikrobiální prostředí domů velice jednoduchým a laciným zásahem,“ říká Kirjavainen. Studie vyšla v časopise Microbiome.