ZTRÁTY A NÁLEZY |
Postrádáme knihu:
Byla nalezena zapomenutá Červená bunda Alpine Pro, M s kapucí. ..našla se nabíječka Sony
|
NOVÁ ZIMNÍ ZAHRADA U SELSKÉ JIZBY |
NOVÝ PROUTĚNÝ VENKOVNÍ ALTÁN |
RAUTY SVATBY CATERING |
Přežije naše civilizace?
5. Června 2014
Evropa a Česko
videozáznamy z konference
ve spolupráci AA
s Knihovnou Václava Havla
Jejich matka neměla dost sil pro všechny tři, proto jsme odkojili |
PETR STAREC PRÁNICKÁ STRAVA |
V přízemí, určeném pro přehlídku staré zemědělské techniky, byla na podlahu zasazena dlažba, která svým hnědým odstínem koresponduje s dřevěnými nosnými trámy a stropem. V tomto prostoru proběhla i rekonstrukce nevyhovujícího sociálního zařízení. Budova stojí u hlavní silnice od Plané nad Lužnicí směrem k Soběslavi a Bechyni a je zde místo vhodné jako parkoviště. Z budovy je překrásný výhled do místního kraje - Kozákova.
Historie Tábora: "Protože město, které obsadil, nebylo obklopeno hradbami, vybral místo u téže řeky opevněné přirozenou polohou ... Obehnal je hradbami a rozkázal, aby si každý postavil dům tak, jak si dříve zbudoval stan." (Enea Silvio Piccolomini, Kronika česká).
Rozhledna Svobody byla postavena v roce 1920 Klubem českých turistů Tábor ve tvaru husitské hlásky a slavnostně otevřena dne 4. července 1920.
Kozí hrádek je nejpamátnějším hradem Táborska. Z dochovaných pramenů není známo, kdy byl postaven. Nejstarší zprávy jsou až z roku 1377, kdy byl jeho majitelem Vlček z Kozího. Později byl Kozí hrádek vlastnictvím pánů z Hardeka a Jindřicha z Hradce. Roku 1406 ho získal Vilém z Újezda, ale za 2 roky zemřel, a tak se stal majetkem jeho synů Ctibora a Jana. Svůj největší význam získal Kozí hrádek pobytem mistra Jana Husa, největší osobnosti českého reformního hnutí.
Jméno Příběnice se poprvé objevuje roku 1243 v přídomku Vítka z Příběnic, hrad samotný se výslovně připomíná teprve roku 1281. Někdy mezi těmito daty tedy založili jihočeští Vítkovci v zákrutu Lužnice na severním okraji své rodové domény na svou dobu neobvykle rozlehlý hrad. Tomu odpovídají i prozatím nejstarší archeologické nálezy, které spadají do horizontu druhé poloviny 13. století.
Z bývalého hradu, dnes nazývaného Starý zámek, stojí dosud zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, který měl klenuté přízemí. Z vnitřního opevnění zůstal jen zbytek vysunuté hranolové věže.
Nejstarší dobronický hrad lze zařadit mezi příklady klasické bergfritové dispozice obohacené o druhou palácovou stavbu. Jádro hradu mělo tvar obdélníka orientovaného ve směru sever-jih se zkoseným jihovýchodním nárožím. Od předhradí, jehož podoba je doposud neznámá, bylo nejspíše odděleno dvěma příkopy.